Výtvarný objekt Letem světem s Václavem Havlem

Motto:
Slovo Václava Havla se šíří v nekonečnu míst a časů.

Dosah slova nemá hranice. V tom je jeho svoboda a síla. Létání je metaforou propojení nejvzdálenějších míst, světa a lidí.
Absurdita formy objektu ukazuje Václava Havla jako dramatika absurdního divadla, ideový obsah odkazuje k jeho duchovním kvalitám.
Výtvarný výraz spojuje oba zřizovatele objektu. Obsahové téma – důležitost slova – odkazuje k poslání Knihovny Václava Havla, použitý výtvarný jazyk zase k významu a charakteru letiště.

Umístění objektu
Nalezení podoby objektu v dané situaci je obtížný úkol. Jak nalézt formu, která by zde upoutala návštěvníky? Vloženou doprostřed chaosu fastfoodů, reklam, obchodů? Z této zdánlivé nevýhody ale je třeba – a lze – udělat výhodu.
Letiště hovoří vlastním jazykem. Tento jazyk je technický, utilitární, rychlý, efektivní. Zároveň ale v sobě skrývá nečekanou poetickou vrstvu. Tou jsou právě obrazy vzdálených míst, lidí, rozhovorů, situací, časů, které vším prolínají. Jsou zde přítomné v předivu vláken, které se protínají a propojují myšlenky a pocity lidí všech zemí a národností.

Jazyk a ideové sdělení objektu
Návrh hovoří jazykem standardně používaných informačních tabulí odletů a příletů, který v sobě skrývá právě tuto fantazijní rovinu, skrytou v poetice slov – názvů míst a časů. Místa, časy a obrazy s nimi spojené se proměňují, stejně jako texty na tabulích, ruku v ruce s proudícími lidmi.
Silou Václava Havla bylo slovo. Síla slova z něj udělala uznávaného disidenta, silou slova rozvíjel obrazy svých absurdních dramat, síla slova ho vynesla do role presidenta, síla slova z něj učinila v zahraničí nejrespektovanějšího Čecha.
Instalace je založena na kontrastu a určité absurditě až vtipu, Václavu Havlovi blízkým. Jazyk tabulí odletů a příletů je postaven do protikladu, ale zároveň do absurdního propojení, s obsahem slova poetického, literárního, politického, společenského.
Výtvarný výraz je současný, blízký postinternetovému umění současné generace a tzv. computational nebo instruction-based art (umění řízené počítačem, programované, založené na kódech, pravidlech a příkazech), aktuálním v době, kdy jsou naše životy stále více ovlivňovány automatizovanými systémy. Zároveň ale obsahuje duchovní vícevrstevnatost klasického a konceptuálního umění. I tato dualita je blízká Václavu Havlovi, který byl nadšený pro nové, současné, vtipné, netradiční, ale zároveň klasický v kladení důrazu na hloubku obsahu.
Namísto názvů destinací, času odletů a příletů, kódů letů a čísel odbavovacích přepážek – čteme slova o lásce, o svobodě, o pravdě, o moci bezmocných, stejně jako poetické obrazy z každodenního života. Texty přilétají ze světa a odlétají do něj dál. Náhle jsou to slova, která se symbolicky rozprostírají do míst celé zeměkoule. Rozvíjejí se po liniích letů, spolu s cestujícími, uvnitř jejich myšlenek. Slovo Václava Havla se rozprostírá do nekonečna míst a časů.

Vnímání objektu návštěvníkem
Objekt nenabízí pouhou výtvarnou estetiku, jeho hlavní výhodou je schopnost nabídnout návštěvníkovi řadu interaktivních zážitků a činností.
Vizuálně a prostorově je objekt na první pohled součástí běžné letištní estetiky, na druhý pohled je evidentně něčím v místě nepatřičným, neobvyklým, podivným, co vyvolává zvědavost a žádá si přistoupit blíž a objekt prozkoumat. Tím už je návštěvník vtažen do hry a začíná číst slova Václava Havla a přemýšlet o nich. Pak vstoupí do vnitřní části objektu, kde se může dozvědět reálie o jeho životě.

Obsah a zobrazovací možnosti digitálních tabulí
Odletové LED panely umožňují různé scénáře obsahu a různé zobrazovací režimy. Obsah tabulí je principiálně proměnlivý v čase. Mohou promlouvat různými světovými jazyky. Mohou odkazovat k osobnosti Václava Havla nejen prezentací jeho textů a myšlenek, ale i reflexí aktuálních světových lidskoprávních otázek. Stěny objektu, ale i jednotlivé tabule mohou být naprogramovány nezávisle.